Připravovaná novela zákona č. 309/2006 Sb.

12. 07. 2023

Přinášíme Vám pohled na návrh novely zákona č. 309/2006 Sb., který v dnešní době získává nějakou podobu. 

Popravdě řečeno jsme doufali, že žádná novela zákona č. 309/2006 Sb. v brzké době nevznikne, přestože se Společná Vize podílela na zákoně č. 88/2016 Sb., kdy jsme si říkali, že obsah a rozsah plánu BOZP v NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 6 bude chtít po otestování v praxi některé úpravy. Navíc v roce 2016 byla sestavena pod MPSV pracovní skupina, která vycházela z organizací působích ve stavebnictví. 

Vždy, když něco takového vzniká, tak si říkáme, že prioritně mají být změny především ve prospěch praxe s cílem zvýšení bezpečnosti práce na staveništi. V této novele nám to opravdu místy nepřijde. 

Pojďme si ji tedy projít:

§ 3

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

(1) Zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu jejich trvání (dále jen „zhotovitel“) pro jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu (dále jen „zadavatel stavby“) na jejím pracovišti vymezeném dočasně k realizaci stavby (dále jen „staveniště“), zajistí v součinnosti se zadavatelem stavby vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je staveniště a další pracoviště navazující na staveniště náležitě zajištěno a vybaveno. Zhotovitelem může být i zadavatel stavby, pokud stavbu provádí pro sebe.

(2) Zhotovitel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou

  1. a) udržování pořádku a čistoty na staveništi a dalším pracovišti navazujícím na staveniště

Tady by bylo asi potřeba vysvětlit, co jsou to navazující pracoviště. Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při dodržení následujících zásad dle NV č. 591/2006 Sb. Jak se budou zajišťovat další pracoviště navazující na staveniště?

§ 10

(2) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) je

  1. a)alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření, nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření,
  2. b)odborná praxe v délce alespoň 3 let, jestliže fyzická osoba získala vzdělání uvedené v písmenu a), nebo v délce alespoň 1 rok, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání stavebního technického zaměření; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané při přípravě nebo realizaci staveb

Vyškrtnutí stavebního vzdělání je pro nás překvapení. Dlohodobě byl naopak tlak na to, že vzdělání má být pro koordinátora BOZP spíše stavební než technické (už SŠ s maturitou), což dává logiku. Problém by byl s tím, že se výkonem činnosti koordinátora BOZP živí mnoho lidí, kteří stavební vzdělání nemají a dostali by se do problémů ho získat. Již v v roce 2016 jsme navrhovali rozdílové zkoušky. Ti, co by stavební vzdělání něměli a vykonávají čínnost např. 10 let, by jen prokázali orientaci ve stavebních předpisech. To, že je nyní stavební vzdělání vyškrnuto poukazuje jen na jiné zájmy. Tohle asi nikomu nevadí, jen to není cesta výchovy koordinátora BOZP na staveništi. Šlo by to eleiminovat jedině tím, že akreditované společnosti budou mít ve zkušebních otázkách více okruhů zaměřených na stavebnictví, což nyní není.Neboť například absolventi FBI VŠB-TUO Ostrava mají znalosti v prevenci rizik, ale netuší jaké jsou postupy prací na stavbě. Toto vzdělání je potřeba u nich doplnit a následně budou ideálním koordinátorem BOZP

§ 10c (zcela nový paragraf)

(1) Odborně způsobilá osoba podle § 10 odst. 1 a 2 zákona je povinna absolvovat průběžné vzdělávání, které zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání zaměřené na výkon odborné způsobilosti podle § 10 odst. 1 a 2 zákona, v rozsahu nejméně 20 hodin ročně.

(2) Formy průběžného vzdělávání jsou zejména účast na kurzu a semináři. Délka trvání vzdělávacího programu průběžného vzdělávání činí nejméně 4 vyučovací hodiny.

(3) Účast na průběžném vzdělávání se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz pořádala. Výběr vzdělávacích akcí je prováděn odborně způsobilou osobou podle § 10 odst. 1 a 2 zákona.

(4) Kopie osvědčení podle odstavce 3 předkládá žadatel o vykonání periodické zkoušky podle § 10 odst. 3 zákona jako součást své žádosti, kdy není-li naplněn rozsah průběžného vzdělávání podle odstavce 1, nemůže být ke zkoušce připuštěn.

K tomuto novému požadavku se u nás názory různí. Jedni za tím vidí snahu vzdělávacích institucí si přivydělat, jiní zbytečnost, když existuje periodická zkouška. Zástupci akreditovaných společností ve Společné Vizi, však ví, že úroveň účastníků zkoušek je někdy opravdu slabá. Mnoho z nich se přípravného kurzu před zkouškou nezúčastní (z jakýchkoliv důvodů: osobních, časových, finančních) a následně jsou překvapeni, že se změnila legislativa, že zkušenosti s výkonem činnosti neodpovídají jejich zvykům atd., někteří i provádí činnost mimo dikci legislativy. Přípravný kurz před zkouškou je určitě důležitý, ale především i proto, že se tam setkávájí koordinátoři BOZP z celé ČR a mohou si vzájemně předávat zkušenosti. Nesmí to být však kurz typu: projdeme si test a ústní otázky ke zkoušce. Kurz musí být zaměřen na praktický výkon činnosti v návaznosti na legislativu. Akreditovaná společnost si musí uvědomit, že připravuje do stavebního procesu člověka s trestněprávní odpovědností, nikoliv že zkouškou vše končí. Rozhodně pokud bychom měli jít cestou větší kvality, tak je potřeba zachovat periodickou zkoušku po 5 ti letech, neboť aspoň u ní, musí všichni oprášit své znalosti v právních předpisech. V roce 2016 Společná Vize zpracovávala metodiku, ve které byl i popsán systém celoživotního vzdělávání po vzoru ČKAIT. Zástupce ČKAIT se však vyjádřil, že periodická zkouška je daleko lepší nástroj k výchově jednotlivých profesí, než systém celoživotního vzdělávání, neboť ten plní jen poctiví členové.

§ 14 (tady přecházíme k pasáži, která je nejvíc zavádějící)

(4) Zadavatel stavby je povinen vytvořit podmínky pro činnost koordinátora, předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, zejména pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“), včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby. Zadavatel stavby zajistí, aby všichni zhotovitelé provádějící stavbu nebo se na stavbě podílející byli vázáni opatřeními stanovenými koordinátorem, a aby vyžadovali plnění těchto opatření od svých subdodavatelů včetně osob samostatně výdělečně činných.  

(5) Koordinátor může na základě písemné dohody se zhotoviteli vykonávat povinnost § 101 odst. 3 věty poslední zákoníku práce. Koordinátor dále po celou dobu svého určení pro stavbu organizuje spolupráci mezi zhotoviteli, a to včetně těch, kteří se na staveništi střídají, koordinaci jejich činností za účelem ochrany zaměstnanců a prevence pracovních úrazů a rizik a jejich vzájemnou informovanost o aktuálním stavu prací a přijatých opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě; tato povinnost koordinátora zahrnuje i osoby samostatně výdělečně činné.

Odstavec 4 není úplně jasný a konkrétní. Jaké podmínky jsou myšleny? Tady by stálo za to být konkrétnější nebo tedy sdělit výklad. Opět by nás zajímalo jaká jsou opatření, kterými by byli zhotovitelé vázáni. Bude se neplnění opatření vyžadovat sankčně po jednotlivých zhotovitelích? Po upřesnění odstavce si myslíme, že s tímto si zadavatel stavby dokáže poradit, kdy do smluv se zhotovitelem nastaví sankce za nedodržování BOZP, jen se upřesní ve vazbě na koordinátora BOZP. To se děje na některých stavbách běžně i dnes.

Zato odstavec 5 je absolutní nepochopení činnosti koordinátora BOZP na staveništi, kdy ani nemusel vzniknout zákon č. 309/2006 Sb., dle evropské směrnice a mohl si zákoník práce klidně plnit na stavbách zhotovitel sám. Již v roce 2016 se udělalo kus práce, kdy Společná Vize navrhovala především práci s technologickými a pracovními postupy včetně konkrétních rizik a opatření k nim. Cílem byla především lepší komunikace se zhotovitelem/stavbyvedoucím, kdy je snaha je přimět pracovat s TP a seznamovat s ním své zaměstnance, přitom je prioritně chránit před riziky vyplývajícími z konkrétní práce. Dalším cílem bylo především vymýtit ustanovení zákoníku práce § 101, odstavec 3 o dohodách s určením osoby odpovědné za předávání rizik, neboť tou osobou je dle zákona č. 309/2006 Sb. jednoznačně určený koordinátora BOZP. Je to jeho hlavní náplň činnosti a nemusí mít s nikým žádné dohody. 

(3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Samo MPSV několikrát vydalo stanovisko, že zákon č. 309/2006 Sb., je zákon se zvláštní úpravou pro staveniště. Zde odpověď MPSV:

k Vaší žádosti o vyjádření k aplikaci ustanovení § 101 odst. 3 zákoníku práce na staveništi, pro něž byl určen koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu části třetí zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Vám sděluji, že Ministerstvo práce a sociálních věcí, jež je předkladatelem návrhů obou citovaných zákonů, v této věci zastává stanovisko, že na staveništi, pro něž je určen koordinátor BOZP na staveništi podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb., se ustanovení § 101 odst. 3 zákoníku práce neuplatní. Jedná se o aplikaci zásady, že úprava zvláštní ("lex specialis") reprezentovaná v tomto případě ustanovením § 14 a dalšími zákona č. 309/2006. Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb., má přednost před úpravou obecnou ("lex generalis") podle zákoníku práce.
Při prosazování této nové právní úpravy pro staveniště bylo argumentováno mimo jiné tím, že zavedení koordinátora jako zprostředkovatele výměny informací o rizicích přinese pro zúčastněné subjekty zjednodušení a zefektivnění oproti obecné úpravě, kdy by museli komunikovat vzájemně se všemi zbývajícími subjekty.

Není-li smluvně stanoveno jinak, je koordinátor BOZP na staveništi oprávněn na zhotoviteli vyžadovat toliko zjednání nápravy v případě zjištěných nedostatků v uplatňování požadavků na BOZP na zhotovitelem převzatém pracovišti.

Nehledě na rozsudky případů z praxe jednotlivých soudů.

Poslední změna zákona č. 88/2016 Sb. udělala pro praxi koordinátora BOZP kus práce, a to prioritně práci s konkrétními riziky dané práce, které vycházejí z pracovního a technologického postupu. Snahou bylo si nesmyslně nevyměňovat analýzy rizik dle zákoníku práce jednotlivých zhotovitelů. Jediné co chybělo bylo praktické vysvětlení s fungováním výměny rizik za pomoci TP v praxi. Navíc na staveništi, kde je písemně určen KOO BOZP už vyplývá, že má povinnost koordinovat rizika vyplývající z vykonávané práce jednotlivých zhotovitelů. Výsledkem je nyní paskvil, který koordinátorovi protichůdně dává možnost pracovat s konkrétními riziky v rámci technologických postupů a k tomu předávání rizik ze zákoníku práce, který všichni víme, jak na stavbě vypadá. Rozhodně nepřispívá k větší bezpečnosti, naopak se jen kupí registry rizik, které nikdo nečte. Já se osobně nedivím některým stavbyvedoucím, že jim bezpečnost práce nedává mnohdy logiku.

Navíc ustanovení začíná větou "Koordinátor BOZP může", to si jako může vybrat? Být koordinátorem BOZP, tak si tohle určitě nevyberu, proč bych za zhotovitele měl plnit úkoly dle zákoníku práce, když mu zákon č. 309/2006 Sb., říká že má koordinovat jednotlivé zhotovitele a k tomu mu slouží technologické a pracovní postupy včetně konkrétních rizik a opatření k nim. Našim cílem je především umět se pořádně naučit pracovat s TP zhotovitele, tak abychom mu byli na stavbě partnerem a mohli společně vymyslet bezpečný postup práce pro všechny pracovníky stavby, kdy pak probíhají souběhy prací. Statické identifikace rizik, dle zákoníku práce, které bohužel na stavbě nikdo nečte, nejsou ani podepsány odborně způsobilou osobou v prevenci rizik, mají špatné vyhodnocení míry rizika a leží někomu v šuplíku, jsou nám v předcházení rizik dost zbytečné. To lze praktikovat na pracovištích, kdy se provoz nemění každý týden.

Realita dnešní doby je taková, že koordinátoři BOZP, kterým chybí stavební vzdělání nejsou často schopni číst v technických výkresech, ani pracovat s technologickými postupy. Co by se naopak rozhodně mělo v legislativě upřesnit je právě obsah a rozsah technologického či pracovního postupu, který popisovala předchozí vyhláška č. 324/1990 Sb., § 4. Toto je opravdu chybějící pasáž zákona č. 309/2006 Sb. 

Máme tedy chuť při tomto návrhu říct: ZPÁTKY DO MINULOSTI, kdy všechny tyto návrhy byly v rámci pracovní skupiny v roce 2016 diskutovány a nyní se opět vrací do hry. Při vzniku zákona č. 88/2016 Sb., byla pracovní skupina pod MPSV složena z odborníků zabývajících se výkonem činnosti koordinátora BOZP v praxi (byli zde zástupci SUIP, ČKAIT, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, ČSSK, Společné Vize a odborových organizací).

§ 15

2) Plán zpracovává a aktualizuje koordinátor. V plánu musí být uvedeny základní informace o stavbě a staveništi, výpočet časové náročnosti činnosti koordinátora ve fázi realizace stavby, pracovní postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti s ohledem na rizika plánovaných prací...

Tady naopak přišlo zdůraznění četnosti výkonu činnosti koordinátora BOZP na staveništi, což bude mít ekonomický vliv pro zadavatele stavby, kteří nejraději jen naplní povinnost určení koordinátora BOZP tím, že ho stanoví 1x týdně i na velkých stavbách. Správně by pak měli nést odpovědnost za neadekvátní rozsah, což se neděje, protože koordinátor BOZP, který takovou stavbu přijal si je vědom rizika. Nebylo by následně špatné dát třeba metodiku rizikovosti jednotlivých staveb a k tomu četnost. S tímto návrhem se dá v praxi i správně pracovat.

(4) Zadavatel je na podnět koordinátora povinen dát pokyn k zastavení prací zhotovitele, pokud nejsou přijata opatření v souladu s plánem, nebo nelze práce provádět bezpečným způsobem

Zde přichází další odpovědnost na zadavatele stavby, což je správná snaha o pomoc ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. Už i bez tohoto ustanovení má koordinátor BOZP možnost zastavit konkrétní práce, které probíhají nebezpečným způsobem. Pak je však na zhotoviteli, zda v nich bude pokračovat a přebere na sebe odpovědnost. Zapojením zadavatele stavby se odpověď přesunuje současně i něj.

§ 18

(2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen

  1. a) bez zbytečného odkladu
  2. písemně informovat všechny dotčené zhotovitele o bezpečnostních a zdravotních rizicích, působících, a to i vzájemně působících na zhotovitele stavby při pracovních a technologických postupech, které pro realizaci stavby zvolil a o přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která vznikla na staveništi během postupu prace

    5. koordinovat přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednotlivými zhotoviteli nebo jimi pověřenými osobami se zřetelem na plánované pracovní a technologické postupy,

    6. sdělit zadavateli stavby a jednotlivým zhotovitelům požadavek na přerušení práce, pokud nejsou zhotoviteli přijata opatření v souladu s plánem, nebo nelze práce provádět bezpečným způsobem,

Zde se správně upřesňuje práce s riziky a opatřeními vyplývajícími z konkrétních pracovních postupů a opět je protikladem paragraf požadujcí výkon činnosti dle zákoníku práce      § 101 odstavec 3. 

Připravovaná novela zákona č. 309/2006 Sb.
Modul: Aktuality