SPOLEČNÁ VIZE

PROFESNÍ SESKUPENÍ
PRO BEZPEČNOST NA STAVENIŠTI

Jak si vysvětlovat některé pojmy z nařízení vlády č. 591/2006 Sb.?

29.04.2013 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Kápl Václav

Na dotaz odpověděl Ing. Václav Kápl.

KLÍČOVÁ SLOVA: stavebnictví, stavby, právní předpisy

Chtěl bych Vás požádat o vysvětlení v souvislosti s aplikací nařízení vlády č. 591/2006 Sb. V příloze 5 tohoto NV jsou pod bodem 6 uvedeny: Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení. K tomuto se vážou naše 2 dotazy: 1. Kde lze nalézt definici "energetického vedení"? V energetickém zákonu to není. Neumíme tak určit, zda pod takto neurčitý pojem máme zařadit např. i trakční vedení železničních tratí. 2. Co se myslí pod pojmem "ochranné pásmo zařízení technického vybavení"? Zákon o dráhách definuje také ochranné pásmo dráhy. Znamená to snad, že i všechny práce prováděné v ochranném pásmu dráhy by tedy patřily do kategorie vyžadující zpracování plánu BOZP na staveništi?

Příloha k NV 591/2006 Sb. vychází z mezinárodních požadavků a tak je asi obtížné hledat vazbu překladu k nějakým u nás vytvořeným předpisům. Podíval bych se proto na jednotlivé body i celou přílohu ze širšího pohledu. Kdy a k čemu tato příloha slouží? Jednak se údaje z ní používají na oznámení o zahájení prací. V tomto případě jde pouze o informaci pro oblastní inspektorát práce, aby si dokázal představit velikost a rozsah prací prováděných na oznámené stavbě a podle toho si pak třeba plánoval kontrolní činnost. Druhý a podstatně důležitější je pak důvod uvedený v nadpisu - povinnost zpracovat plán BOZP. A z toho vychází i moje odpověď. Často dostávám otázku, co je "těžký díl zabudovávaný do stavby". Na to odpovídám, že překlad zabudovávaný v přízemí do budovaného otvoru v obvodové zdi těžký není, zatímco ten samý překlad zabudovávaný do budovaného otvoru v 1. a vyšším patře již těžký bude. Proč? Protože v prvním případě nevím, o čem bych v plánu BOZP psal, zatímco v druhém případě již musím řešit otázky bezpečnosti práce spojené s dopravou překladu, zajištěním pracovníků ve výškách, zajištění pod prací ve výškách atd.

Takže z tohoto pohledu se mi jeví jednoznačná odpověď na druhou otázku. Ano, patří to do kategorie vyžadující zpracování plánu BOZP na staveništi. A jako jeden z hlavních důvodů je řešení aplikace požadavků vyplývajících z NV 591/2006 Sb., konkrétně problematika zajištění staveniště. § 2 odst.1 uvádí: "Zhotovitel při uspořádání staveniště dbá, aby byly dodrženy požadavky na pracoviště stanovené zvláštním právním předpisem3) a aby staveniště vyhovovalo obecným požadavkům na výstavbu podle zvláštního právního předpisu4) a dalším požadavkům na staveniště stanoveným v příloze č. 1 k tomuto nařízení; je-li pro staveniště zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“), uspořádá zhotovitel staveniště v souladu s plánem a ve lhůtách v něm uvedených."

Co to v případě dráhy prakticky z hlediska zajištění staveniště znamená? Buď bude staveniště zajištěno dle přílohy č. 1 - b) u liniových staveb nebo u stavenišť popřípadě pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče - tzn. takto se zajistí rekonstruovaná trať po celém obvodu včetně nástupišt (což je asi prakticky nerealizovatelné) a nebo se bude postupovat podle druhé části ustanovení NV a způsob řešení zajištění staveniště se bude řešit reálně podle podmínek staveniště jinými způsoby než ohrazením dvoutyčovým zábradlím.

© SPOLEČNÁ VIZE, 2012

mapa webu     Webdesign STUDIO VIRTUALIS